Svatba v Atriu na Žižkově

Anežka a Jirka

By Matej Spiryt | Photographer

August 9^th, 2023

Capturing a moment

Being a wedding photographer is like embarking on a treasure hunt, armed with a camera instead of a pickaxe. The treasure is different here: it's about unearthing those priceless moments woven into the fabric of a wedding day. Forget panning for gold; I'm panning for emotions, for stolen glances, and unbridled joy. With my trusty 50-140 Fujinon lens in hand, I've sculpted biceps that would make Popeye proud. But my hangovers aren't from swigging bootlegged whiskey by a campfire like a wild west prospector. No, they come from the whiplash of adjusting to the distinct perspectives of my dual cameras, each capturing its own version of the narrative.

CZ: Bejt svatební fotograf je tak trošku jako bejt zlatokop. A není to kvůli cenám svatebního focení - místo dolování zlata totiž dolujete neopakovatelný momenty svatebního dne a místo krumpáče na to používáte kameru. Díky svý 50-140 už mám bicáky jak pepek námořník a místo bolehlavu z podomácku pálený whiskey, kterou si dal každej správnej westernovej zlatokop po dobře odmakaný šichtě, mám bolehlav z rozdílně nastavenejch hledáčků dvojice svejch kamer.

Trust the process

Jirka hired me after catching a glimpse of the wedding magic I conjured just a month back - and he decided to bring me aboard for his own wedding. Now, don't get me wrong. After I wrap up a project, I usually stumble into the gallery of some high-end photographic virtuoso, and suddenly I'm questioning every decision I've ever made behind the lens. It's a roller coaster of self-doubt and artistic insecurity that leaves me reaching for the seatbelt of my creative sanity. Hence, it was a balm to my spirit (and a boost to my ego) that the wedding pair was overly happy with the results.

CZ: Jirka je taky Fuji fotograf a najal si mě po zhlédnutí svatby, kterou jsem před měsícem fotil. A já jsem moc rád, že jsem splnil jeho očekávání. Nevím, jak to máte vy - ale já vždycky po dodělání svý práce najdu práci nějakýho jinýho špičkovýho fotografa a říkám si, jakej jsem matlal. Zároveň brutálně znervózním, protože moje standardy narostou a už se mi nelíbí, jak fotím. Takže mě pohladilo po duši (a egu), že mi Jirka a Anežka vysekli fotografickou poklonu a jsou se zachycením svýho důležitýho dne spokojený, protože jak by řekl Mládek: "a vo tom to přeci je".

So, as you navigate this intricate dance of lenses and emotions, You are not just a photographer. You are an alchemist, turning split seconds into everlasting memories, trading your shovel for a camera and your prospecting hat for an artistic eye.

The search for perfection

The hardest moment of being entrusted with capturing a wedding isn't about how to use a flash or knowing how to set up your shutter speed, it's about being able to handle the responsibility of not screwing up. Some photographers let the bride and groom redo the first kiss, or walking down the isle. Solely for the purpose of creating a perfect image. But wedding day isn't about being perfect, it's about being you. And capturing reality.

CZ: To nejtěžší na zachycení svatebního dne není o dokonalým zvládnutí vašeho blesku, a ani o mistrovských znalostech všech technikálií. Spočívá to v umění zvládnout břímě zodpovědnosti neposrat to. Někdo pro dokonalou fotku nechá svatební pár zopakovat první polibek, nebo pochod svatební uličkou - čistě pro vytvoření dokonalý fotky. Svatební den ale není o hledání dokonalosti; je to óda na autentičnost a emoce momentu.

Privilege of being there

Not a long ago I had a heated discussion on the wedding photography subreddit about photographer, who put a clause in their contract that they have to be provided with the same food that the rest of the wedding guests are having. Imagine putting "have to be fed" into your wedding photography contract and that being your first interaction with your wedding photographer. I feel that a lot of professional photographers who's sole focus is wedding business are loosing a grip of why they are there. Shooting a wedding is a privilege.

CZ: Nedávno jsem měl na wedding photography subredditu bouřlivou diskuzi s fotografem, kterej si dal do svojí smlouvy, že mu musej dát stejný jídlo, jako má zbytek svatebčanů. Představte si, že jedna z prvních interakcí s vaším svatebním fotografem je to, že vám dá smlouvu, v který je napsáno, že ho musíte nakrmit. Spousta profesionálů, jejichž hlavní business je svatební fotka, si přestává uvědomovat, co je ten hlavní důvod, proč tam jsou. Což souvisí s mým předchozím odstavcem. Fotit svatbu je zodpovědnost, je to řehole a výsada.